Přihlášení




Kde jsme hosty

Jsme členy

Provozovatel

Ing. Bohumír Houska -
EKONOMSERVIS, s.r.o.
IČ 284 28 781
se sídlem
Sibiřská 390/III,
Jindřichův Hradec

zapsaná  v Obch. rejstříku
u Krajského soudu v Českých Budějovicích
oddíl C, vložka 17123

zastoupená jednatelem Bc. Radkem Houskou

tel: 384 321 032
mobil: 777 700 316

e-mail: reales@reales.cz

Realitní zprávy

    20.07.2016:
    Bude mít novela zákona o dani z nabytí vliv na ceny nemovitostí?

    15.07.2016:
    Novela daně z nabytí nemovitosti prošla senátem. Od kdy bude platit a na co si dát pozor?

    22.06.2016:
    Objem hypoték v květnu překonal 20 miliard. Jaký lze očekávat vývoj úrokových sazeb v dalším období?

    13.06.2016:
    Jak se dotkne nový zákon o úvěru trhu s nemovitostmi?

    07.06.2016:
    Ceny bytů rostou meziročně o 10 procent

    06.06.2016:
    Zvýší nový zákon o úvěru sazby hypoték?

    01.06.2016:
    Správný čas na investici do rekreačního objektu

    26.05.2016:
    Na zaplacení daně z nemovitých věcí zbývá necelý týden

    >>Archiv aktualit<<

Reklama

Home > Poradna > Daně a nabytí majetku děděním a darováním

Daně a nabytí majetku děděním a darováním

 

Daň dědická a daň darovací náležejí mezi daně přímé, tzv. převodové. Jedná se o jednorázové majetkové daně, kterým podléhá nabytí majetku děděním či bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem.

Novelizace zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí (dále též "zákon"), byla provedena zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen "novela"), který zásadním způsobem zasáhl téměř do všech daňových předpisů. V souvislosti se změnou zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí se však v médiích objevilo několik nepřesných, respektive zavádějících informací, a proto považuji za vhodné se na tomto místě k nejdůležitějším změnám v zákoně vyjádřit.

 

DAŇ DĚDICKÁ

Ustanovení § 2 až § 4 zákona upravující osobu poplatníka, předmět a základ daně dědické zůstala novelou nedotčena.

Pro účely výpočtu daně dědické jsou osoby v § 11 zákona zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, přičemž do I. skupiny patří příbuzní v řadě přímé a manželé, do II. skupiny:

a) příbuzní v řadě pobočné, a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety,

b) manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.

Do III. skupiny patří ostatní fyzické osoby a právnické osoby.

Uvedené daňové skupiny jsou však velmi často zaměňovány se skupinami dědiců ze zákona podle § 473 až § 475a občanského zákoníku. Občanský zákoník však rozděluje dědice pro účely tzv. intestátní dědické posloupnosti do čtyř skupin, přičemž např. prarodiče, kteří jsou jako příbuzní v řadě přímé zařazeni do I. skupiny poplatníků daně dědické, mohou jako dědici ze zákona přijít na řadu až ve IV. dědické skupině. Naopak některé osoby zařazené pod písm. b) ve II. skupině daňových poplatníků (např. zeťové, snachy, tchán či tchyně) nemohou být z pouhého titulu svého vztahu k zůstaviteli dědici ze zákona vůbec.

 

OSVOBOZENÍ OD DANĚ DĚDICKÉ

Před účinností novely bylo osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu docházelo mezi osobami zařazenými v I. skupině poplatníků. S účinností od 1. ledna 2008 bylo osvobození vztaženo též na osoby zařazené do II. skupiny daňových poplatníků, a to bez ohledu na to, zda jde o osoby výše uvedené pod písm. a) či b). Osvobození od daně dědické se proto netýká pouze sourozenců, synovců či strýců, jak je často v médiích uváděno, nýbrž též zeťů, tchánů či tzv. osob spolužijících. Mezi I. a II. skupinou poplatníků tak v současné době není žádný rozdíl, s výjimkou uvedenou dále.

Částečné osvobození od daně dědické pro osoby zařazené do III. skupiny poplatníků zůstalo zachováno.

V souvislosti s osvobozením od daně dědické je rovněž třeba zmínit § 21 odst. 5 zákona, z něhož vyplývá, že daňové přiznání k dani dědické se nepodává, je-li nabytí majetku děděním od daně dědické osvobozeno. Osoby zařazené do I. a II. skupiny poplatníků daně dědické již nemusejí po pravomocném ukončení dědického řízení podávat daňové přiznání k dani dědické a osoby zařazené do III. skupiny daňových poplatníků nemusejí podávat daňové přiznání k dani dědické tehdy, vztahuje-li se na všechen majetek, který nabývají děděním, částečné osvobození.

 

ZASÍLÁNÍ DĚDICKÉHO SPISU SPRÁVCI DANĚ

Podle § 21 odst. 7 zákona "soud, který vedl řízení o dědictví v prvním stupni, nejde-li o nabytí majetku výhradně osobami zařazenými v I. skupině, zašle stejnopis pravomocného usnesení o dědictví, stejnopis případného samostatného pravomocného usnesení o odměně notáře a jeho hotových výdajích a celý spis vedený v řízení o dědictví místně příslušnému správci daně do 30 dnů po pravomocně skončeném řízení o dědictví. Správce daně vrátí uvedený spis soudu do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o vyměření daně."

Na tomto místě se v zákoně objevuje jediný rozdíl mezi I. a II. skupinou poplatníků daně dědické, avšak dle mého názoru spíše nedopatřením, neboť nevidím žádný důvod k tomu, aby musel být správci daně zasílán dědický spis spolu s dalšími listinami i v případech, kdy po zůstaviteli dědí výhradně osoby uvedené v II. skupině daňových poplatníků (případně spolu s osobami uvedenými v I. skupině). Tyto osoby od účinnosti novely nepodávají daňové přiznání, a tudíž zasílání dědického spisu finančnímu úřadu spatřuji jako nadbytečné.

 

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Novela zákona nabyla účinnosti 1. ledna 2008, což však neznamená, že osvobození od daně dědické je automaticky vztaženo na všechna dědická řízení, která budou pravomocně ukončena po tomto datu. Dle přechodných ustanovení novely se postupuje podle dosavadních právních předpisů tehdy, pokud nastala přede dnem nabytí účinnosti této novely skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně dědické.

Z § 3 odst. 1 zákona se mimo jiné dozvíme, že předmětem daně dědické je nabytí majetku děděním. Ze základního principu platného dědického práva, obsaženého v § 460 občanského zákoníku - "dědictví se nabývá smrtí zůstavitele", můžeme dovodit, že ustanovení novely lze použít pouze tehdy, zemřel-li zůstavitel nejdříve 1. ledna 2008. V případě dřívějšího úmrtí zůstavitele, a to i tehdy, nebylo-li dědické řízení k 31. prosinci 2007 ukončeno, je nutné vycházet z tehdy platných předpisů a osoby zařazené do II. skupiny poplatníků budou muset podat daňové přiznání k dani dědické a případně též platit dědickou daň. Tuto skutečnost je třeba mít na zřeteli zejména při tzv. dodatečných projednáních dědictví podle § 175x občanského soudního řádu.

 

DAŇ DAROVACÍ

V ustanoveních týkajících se daně darovací byly provedeny legislativně-technické úpravy pojmu poplatníka daně a předmětu daně.

V § 6 odst. 1 byla věta "Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu, a to jinak než smrtí zůstavitele" nahrazena vhodnější větou "Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem", neboť v případě smrti zůstavitele nelze za současné právní úpravy o bezúplatném nabytí majetku na základě právního úkonu vůbec hovořit.

Pro účely výpočtu daně darovací jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k dárci, přičemž jsou tyto skupiny totožné se skupinami daňových poplatníků vymezenými pro účely výpočtu daně dědické.

 

OSVOBOZENÍ OD DANĚ DAROVACÍ

Dalším z nesporných pozitiv je novelou zavedené úplné osvobození od daně darovací, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. a II. skupině daňových poplatníků.

Osvobození pro osoby zařazené do těchto dvou skupin je koncipováno stejně jako osvobození od daně dědické, čímž došlo k daňovému zrovnoprávnění bezúplatného nabytí majetku inter vivos a mortis causa. Pro úplnost dodávám, že ani tyto osoby nemusejí podávat daňové přiznání k dani darovací.

 

DAŇ DAROVACÍ A PRÁVO ODPOVÍDAJÍCÍ VĚCNÉMU BŘEMENI

Bezúplatné zřízení věcného břemene či jiného plnění obdobného věcnému břemeni bylo před účinností novely předmětem daně z převodu nemovitostí. Od 1. ledna 2008 je však právo odpovídající věcnému břemeni nebo právo, jehož obsahem je opětující se plnění obdobné věcnému břemeni, bylo-li zřízeno bezúplatně a zároveň současně při bezúplatném převodu předmětné nemovitosti, předmětem daně darovací.

Pro ilustraci uvádím příklad: Prarodič daruje svému vnukovi nemovitost, přičemž vnuk současně ve prospěch svého prarodiče zřídí jako věcné břemeno právo doživotního a bezplatného užívání této nemovitosti. Takto získané právo odpovídající věcnému břemeni již nepodléhá dani z převodu nemovitostí, nýbrž dopadají na něj ustanovení o dani darovací. Od daně darovací tak bude osvobozeno nejen nabytí nemovitosti, kterou prarodič daroval svému vnukovi, ale rovněž nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni prarodičem.

"Přesun" bezúplatného nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni do ustanovení upravujících daň darovací je logický a pro osoby osvobozené od daně darovací velmi výhodný.

Osoba oprávněná z věcného břemene, která je zařazená do III. skupiny daňových poplatníků, a na níž se tudíž osvobození od daně darovací nevztahuje, však bude platit nejméně sedmiprocentní darovací daň z práva odpovídajícího věcnému břemeni na místo daně z převodu nemovitostí, jež v současné době činí tři procenta.

 

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

Dle přechodných ustanovení novely se postupuje podle dosavadních právních předpisů tehdy, pokud nastala přede dnem nabytí účinnosti této novely skutečnost, která byla podle dosavadních právních předpisů předmětem daně darovací. Jak již bylo uvedeno, předmětem daně darovací je zásadně každé bezúplatné nabytí majetku na základě právního úkonu nebo v souvislosti s právním úkonem.

Pro posouzení povinnosti platit daň darovací a povinnosti podat daňové přiznání k dani darovací (zejména v případech, kdy je nabytí majetku darováním po novele osvobozeno) bude nutné v každém jednotlivém případě určit okamžik, ke kterému došlo k nabytí daru, tj. okamžik přechodu vlastnického práva.

V případě darování nemovitostí, které jsou předmětem evidence v katastru nemovitostí, vlastnické právo obdarovaného vznikne dnem vkladu do katastru nemovitostí, avšak s právními účinky vkladu ke dni, kdy byl návrh na vklad vlastnického práva z darovací smlouvy doručen katastrálnímu úřadu. Pokud byl tedy podán návrh na vklad vlastnického práva z darovací smlouvy před účinností novely, přičemž tomuto návrhu bylo později pravomocně vyhověno, tj. vklad vlastnického práva obdarovaného byl povolen, bude nutné postupovat podle právních předpisů platných před novelou.


 Výsledkem přijetí novely jsou jisté legislativně-technické nepřesnosti (viz zasílání spisu vedeného v řízení o dědictví), jakož i dle mého názoru nepotřebná, avšak nezrušená ustanovení obsahující výši sazeb daně dědické a daně darovací pro I. a II. skupinu daňových poplatníků v § 12 a § 13 zákona. Obě skupiny jsou od placení obou daní v plné výši osvobozeny, a proto se tato ustanovení v současné době jeví jako obsoletní.

Obsahově lze však změny v zákoně hodnotit jako pozitivní, neboť znamenají zmírnění daňového zatížení pro fyzické osoby, které již nebudou muset platit za bezúplatné nabytí majetku od svých, byť i vzdálenějších příbuzných. Novelizace zákona přináší též administrativní odlehčení finančním úřadům a tím i snížení nákladů na státní správu - v některých případech stál výběr daní více, než stát na těchto daních vybral.


 


Adéla Matějková
notářská kandidátka, Praha

PRAVNIRADCE.IHNED.CZ

Doporučujeme

!!! NOVINKA !!!
Prodej rekreačního zařízení Malý Ratmírov

číslo : 363

Prodej ubytovacího zařízení v rekreační oblasti Malý Ratmírov u Blažejova.Velká výměra pozemků, celk ...

Prodej 7 490 000,–Kč

Anketa

V jaké cenové relaci byste v současné době mohli financovat pořízení svého bydlení?

Reklama


 


 


 

blog bloger.cz

Články v tisku

   Týdeník