S účinností NOZ se do českého právního řádu vrací tzv. uvolněná zástava, jejíž principem je to, že pokud se uvolní zástava zánikem zástavního práva, jež však ještě nebylo vymazáno z katastru nemovitostí, může vlastník věci spojit uvolněné zástavní právo s novým dluhem, který ale nesmí převyšovat dluh původní. Hlavní výhodou, kterou tento postup přináší je zachování pořadí zástavního práva ve vztahu k ostatním zástavním věřitelům. Praktickým důsledkem je tedy příznivé postavení nového zástavního věřitele, který nastoupí na místo původního zástavního věřitele s výhodným postavením, přičemž zároveň tedy nedojde ke zlepšení postavení ostatních zástavních věřitelů, jejichž práva byla zapsána v pořadí za v tu chvíli uvolněným zástavním právem, přestože jejich pohledávky mohou být podstatně starší než nově zajištěný dluh. Možnost zajištění nového dluhu uvolněným zástavním právem je možno dohodou mezi vlastníkem a zástavním věřitelem vyloučit. Toto omezení však musí být v katastru nemovitostí zapsáno, přičemž je účinné, dokud trvá zástavní právo pro věřitele, v jehož prospěch se vlastník zástavy zavázal. Podzástavní právo vznikne zastavením pohledávky, které svědčí zástavní právo. Ke vzniku podzástavního práva není třeba souhlasu vlastníka zastavené věci. Jestliže je zastavená pohledávka zajištěná zástavním právem k nemovité věci, vzniká podzástavní právo vkladem do katastru nemovitostí. Není-li splatná pohledávka, která je zajištěna podzástavním právem, včas splněna, může podzástavní věřitel uplatnit uspokojení ze zástavy namísto zástavního věřitele. Podstatou předkupního práva je závazek prodávajícího nabídnout předkupníkovi přednostně věc k odkupu v případě, že se rozhodne ji prodat. Předkupní právo může být sjednáno jako závazkové či jako právo věcné. V případě věcného práva se vyžaduje jeho vklad do katastru nemovitostí a pro uzavření smlouvy o předkupním právu jako právu věcném je vyžadována písemná forma. Základní rozdíl mezi těmito právy se projeví v případě, kdy prodávající svou povinnost nesplní. Pokud je předkupní právo sjednáno pouze jako závazkové, následkem porušení povinnosti nabídnout věc přednostně k odkupu předkupníkovi je odpovědnost prodávajícího za škodu, která takto předkupníhovi vznikla. V případě, že je předkupní právo sjednáno jako právo věcné a povinnost prodávajícího není splněna, může předkupník po nabyvateli požadovat, aby mu nabídl věc k odkupu za stejných podmínek, za kterých věc nabyl od prodávajícího. Pokud předkupník tohoto práva nevyužije, předkupní právo trvá s tím, že zavázaným je nový vlastník. Předkupní právo vzniká i ze zákona a to například navzájem mezi stavebníkem a vlastníkem pozemku u práva stavby.