Pravděpodobně nejzásadnější změny ohledně zástavního práva v NOZ se týkají jeho výkonu. V této oblasti dochází ke značnému zvýšení smluvní volnosti, a tím i k podstatnému posílení uhrazovací funkce zástavního práva. Dříve bylo možné provést výkon zástavního práva pouze soudním prodejem zástavy podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů a zpeněžením ve veřejné dražbě. Dle NOZ je možné výkon zástavního práva provést jakýmkoli způsobem, pokud se na tom písemně dohodne zástavní věřitel se zástavcem či zástavním dlužníkem. Takto se mohou smluvní strany například dohodnout, že věřitel zástavu prodá mimo veřejnou dražbu (tzv. "z volné ruky"). Vzhledem k tomu, že cena, za kterou se prodává nemovitost ve veřejné dražbě (zejména nucené) může být podstatně nižší než cena tržní, jeví se možnost prodeje tzv. z volné ruky jako výhodnější. V souvislosti s tímto oprávněním jsou pak na zástavního věřitele kladeny vyšší nároky, konkrétně jde o požadavek, aby při prodeji postupoval s odbornou péčí. Z praktického hlediska je pak vhodné ve smlouvě stanovit dostatečně konkrétně a podrobně celý postup prodeje zástavy (určení minimální kupní ceny, od čeho se bude odvíjet kupní cena - např. od znaleckého posudku, určení doby trvání nabídky, počtu opakování, kde bude nabídka zveřejněna, atd.). Další možností je pak také např. sjednání tzv. propadné zástavy, tedy takové, kterou si věřitel ponechá k úhradě dluhu. Na tomto místě je nutno upozornit, že nelze sjednat přímo v zástavní smlouvě tzv. propadnou zástavu, protože takové ustanovení by bylo absolutně neplatné. Toto je možné si dohodnout nejdříve až po splatnosti dluhu. Započetí výkonu zástavního práva je věřitel vždy povinen zástavnímu dlužníkovi oznámit písemnou formou, přičemž v tomto oznámení uvede, jakým způsobem se ze zástavy uspokojí. Po tomto oznámení nesmí zástavní dlužník bez souhlasu zástavního věřitele zástavu zcizit. Zástavní věřitel může zpeněžit zástavu nejdříve po uplynutí 30 dnů od oznámení o započetí výkonu zástavního práva. Po výkonu zástavního práva podá věřitel bez zbytečného odkladu zástavnímu dlužníkovi písemnou zprávu o prodeji zástavy, nákladech na prodej, o výtěžku z prodeje a jeho použití. Přebytek je věřitel povinen dlužníkovi vydat, v případě nedostatku musí dlužník svůj dluh doplatit. Zástavní právo zaniká zánikem zajištěné pohledávky, zánikem zástavy, vzdá-li se zástavní věřitel zástavního práva, uplynutím doby, na niž bylo zástavní právo zřízeno, složí-li zástavní dlužník nebo zástavce zástavnímu věřiteli cenu zastavené věci nebo vrátí-li zástavní věřitel zástavu zástavnímu dlužníkovi či zástavci.