Závazkovým vztahem rozumíme právní vztah, ze kterého věřiteli vzniká právo na plnění jako na pohledávku, a dlužníkovi vzniká povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Tato obecná definice se prolíná všemi zvláštními typy smluv, přičemž zpravidla se jedná o tzv. synallagmatické vztahy (kdy si ze smlouvy mají plnit její účastníci navzájem). V takovém případě se může domáhat splnění závazku jen ten, kdo sám splnil svůj závazek dříve anebo je připraven jej splnit. I ten, kdo je povinen plnit první, může své plnění odepřít až do doby, kdy bude poskytnuto nebo zabezpečeno plnění vzájemné, je-li plnění druhého účastníka ohroženo skutečnostmi, které nebyly známy při uzavření smlouvy. Smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Považují-li strany smlouvu za uzavřenou, ač si ve skutečnosti neujednaly náležitost, již měly ve smlouvě ujednat, hledí se na projev jejich vůle jako na uzavřenou smlouvu, lze-li, zvláště s přihlédnutím k jejich následnému chování, rozumně předpokládat, že by smlouvu uzavřely i bez ujednání této náležitosti. Nejvýznamnějšími smluvními typy upravujícími závazkové vztahy týkající se nemovitostí jsou : kupní smlouva, darovací smlouva, smlouva o dílo, nájemní smlouva, smlouva o ubytování a pacht. Z výše uvedených typů smluv je dozajista nejméně známý smluvní typ nazvaný pacht. Pachtovní smlouva je jednou z novinek, které přinesl nový občanský zákoník. Pacht je upraven v ustanovení § 2332 a násl. Nového občanského zákoníku a na rozdíl od nájmu, kde má nájemce právo věc pouze užívat, se pachtovní smlouvou zakládá právo pachtýře věc užívat i požívat. Předpokládá se tedy, že pachtýř bude věc řádně obhospodařovat tak, aby mu přinášela výnos, a za to se zavazuje propachtovateli platit pachtovné nebo mu poskytnout část výnosu z věci. Jestliže je propachtovaná věc zapsaná v katastru nemovitostí (typicky zemědělské pozemky), je možné na návrh vlastníka nebo pachtýře (pokud s tím vlastník souhlasí) zapsat pachtovní právo do katastru nemovitostí. Nový občanský zákoník zvlášť upravuje zemědělský pacht, kde je předmětem pachtovní smlouvy zemědělský nebo lesní pozemek, a dále pacht závodu, jehož předmětem je závod (podnik). Je-li zemědělský pacht ujednán na dobu delší než dva roky a není-li smlouva uzavřena v písemné formě, má se za to, že pacht byl ujednán na dobu neurčitou. Pachtovné se platí ročně pozadu a je splatné k 1. říjnu. Je-li propachtován závod, pachtýř jej užívá i požívá způsobem a v rozsahu, v jakém je toho třeba k řádnému provozování závodu. Předmět činnosti provozované v závodu může pachtýř změnit, jen bylo-li to výslovně ujednáno.